zpět na úvodní stranu informací pro lékaře

Intervaly mezi očkováními

Neživé vakcíny - v případě základního očkování platí: mezi prvou a druhou dávkou 4-10 týdnů, mezi druhou a třetí dávkou 1-10 měsíců. Pokud jsou tyto intervaly překročeny, pak po ukončení třetí dávky kontrola protilátek v odstupu minimálně 4 týdnů. Podle výsledků pak ev. další dávka.

Živé vakcíny - mezi živými vakcínami není nutno dodržovat nějaké maximální intervaly, očkování tedy nepropadá, i když se aplikuje se zpožděním několika let. Není třeba kontrolovat protilátky. Po 18 letech věku t.j. v dospělosti se očkují spalničky, příušnice a zarděnky pouze při nízkých nebo nulových titrech protilátek.

Důvody tohoto postupu - po očkování neživými vakcínami je imunitní odpověď lokalizována pouze ve spádových sekundárních lymfatických tkáních (spádové uzliny), paměťových T a B lymfocytů je vytvořeno relativně málo, v určité míře je omezena i kvalita imunitní paměti, proto je nutné dodržovat určité intervaly mezi vakcinacemi. Po očkování živými vakcínami dojde po pomnožení atenuovaného agens k odpovědi ve většině sekundárních lymfatických tkáních (uzliny, pulpa sleziny, kostní dřeň), vytvořených paměťových buněk je velké množství na různé antigeny patogenů, rozsah i kvalita imunitní paměti je větší. Teoreticky přetrvává postvakcinační imunita i několik desítek let. 
Zkrácení intervalu mezi neživými i živými vakcínami většinou nevyvolá díky vysoké hladině protilátek a aktivovaných efektorových lymfocytů vzniklých po předchozí dávce dostatečnou booster reakci a ani výraznější vedlejší reakci po očkování.

MUDr. Jitka Škovránková, Pracovní skupina pro dětské očkování při České pediatrické společnosti, listopad 2001.