11. národní očkovací den, 2005
10. národní očkovací den, 2004
  9. národní očkovací den, 2003
  pozvánka
  program
  8. národní očkovací den, 2002
  7. národní očkovací den, 2001
  6. národní očkovací den, 2000

 

 

zpět na úvodní stranu 9. národního očkovacího dne

 

Účinnost rutinní Hib vakcinace v České republice

Lebedová, V., Křížová P.,
SZÚ, Praha

    Haemophilus influenzae je fakultativně anaerobní, gram-negativní bakterie polymorfního tvaru. Může být opouzdřený ( = typovatelný) nebo neopouzdřený ( = netypovatelný ). U opouzdřených kmenů se rozlišuje 6 sérotypů ( a-f ). 
    Neopouzdřené kmeny působí většinou méně závažná onemocnění horních a dolních cest dýchacích. Většina závažných hemofilových onemocnění ( meningitida, sepse, epiglotitida, pneumonie, artritida ) je vyvolána opouzdřeným kmenem Haemophilus influenzae b ( Hib ). 
    Imunita proti Hib. Hlavním faktorem virulence Hib je jeho polysacharidové pouzdro ( PRP ). Protilátky proti PRP chrání před Hib onemocněním. Podle finských vědců stačí pro krátkodobou ochranu 0,15 mg/ml celkových protilátek proti Hib a pro dlouhodobou ochranu 1 mg/ml těchto protilátek. Novorozenci jsou chráněni protilátkami získanými od matek během nitroděložního vývoje. Tyto protilátky se během několika měsíců po porodu ztrácí. Dítě si je později znovu tvoří buď setkáním s Hib nebo s dalšími antigeny se zkříženou imunitou. Nejvíce ohroženou skupinou Hib invazivním onemocněním jsou děti do 4 let věku. 
    Očkování proti Hib: V posledních 25 letech se odborná lékařská společnost celého světa intenzivně zabývala možností prevence Hib invazivních onemocnění pomocí vakcinace. Ve světě byly vyvinuty a vyzkoušeny různé Hib vakcíny, od vakcín jen s polysacharidem (PRP), které nejsou účinné u dětí do 2 let, až po vakcíny konjugované s proteinovým nosičem, které jsou účinné i u malých dětí do 2 let. V současnosti se také používají kombinované vakcíny jako jsou tetravakcíny (DTP+Hib), pentavakcíny ( DTP+Hib+IPV, DTP+Hib+HB ) a hexavakcíny (DTP+Hib+IPV+HB). V zemích, kde bylo přistoupeno k rutinnímu očkování dětí Hib vakcínou, došlo k výraznému poklesu nemocnosti Hib invazivních onemocnění. 
    V České republice bylo do poloviny roku 2001 prováděno očkování proti Hib jen na žádost rodičů nebo na doporučení lékaře. V červenci 2001 bylo v naší republice zavedeno rutinní očkování dětí Hib vakcínou do 1 roku věku. Používá se tetravakcína ( DTP+Hib). Základní očkování se skládá ze 4 dávek. Provádí se v době od započatého devátého týdne věku třemi dávkami i intervalech 1-2 měsíce tak, aby třetí dávka byla podána do konce prvního roku života. Čtvrtá dávka se má aplikovat v 18.-20.měsíci života. 
    Účinnost rutinní Hib vakcinace v ČR: V roce 2002, který byl již druhým rokem od zahájení rutinního očkování dětí do jednoho roku věku Hib vakcínou, lze pozorovat efekt této vakcinace.
Došlo k poklesu celkového počtu Hib invazivních onemocnění. Ve vakcinované věkové skupině 0-11 měsíců byl zaznamenán výrazný pokles nemocnosti Hib invazivních onemocnění z 15,6 /100 000 obyvatel v roce 2000 na 3,3 / 100 000 obyvatel v roce 2001. Rutinní Hib vakcinace dětí do jednoho roku věku se nejvýrazněji projevuje na poklesu Hib meningitidy, která byla před zahájením vakcinace v této věkové skupině nejčastější. Ve věkové skupině 1-4 r. byl rovněž zaznamenán pokles nemocnosti Hib invazivních onemocnění z 20,9 / 100 000 obyvatel roce 2000 na 11,8 / 100 000 obyvatel v roce 2001. Počet Hib invazivních onemocnění v nevakcinovaných věkových skupinách zůstává na podobných hodnotách jako v předchozích letech. Ve věkové skupině nad 10 let věku se Hib invazivní onemocnění prakticky nevyskytovalo. 
    Vlivem rutinního očkování nedošlo k vzestupu "non-b" hemofilových invazivních onemocnění. V souladu s programem EU bylo zahájeno sledování eventuálního selhání Hib vakcinace. V roce 2002 nebylo v ČR zjištěno žádné selhání Hib vakcíny.

 

Tabulka 1 
Hib invazivní onemocnění -distribuce klinických forem ( absolutní počty), ČR, 1999-2002 
Data surveillance

meningitida epiglotitida septikémie pneumonie artritida Celkem
1999 54 36 9 5 0 101
2000 69 32 12 2 2 117
2001 49 31 5 7 2 94
2002 39 19 5 2 1 66
Celkem 211 118 28 16 5 378
% 55,9 31,2 7,4 4,2 1,5 100,0

Tabulka 2 
Hib invazivních onemocnění - věková distribuce a věkově specifická nemocnost na 100 000 obyvatel, ČR, 1999-2000 
Data surveillance

  1999 2000
  počet celkem nemocnost 
na 100 000 obyv.
počet celkem nemocnost 
na 100 000obyv.
0-11 m 16 17,1 14 15,6
1-4 r 69 17,4 78 20,9
5-9 r 11 1,7 16 2,6
10-14 r 0 0 2 0,3
15+ r 5 0,1 7 0,1
Celkem 101 1,0 117 0,1

 

Tabulka 3 
Hib invazivních onemocnění - věková distribuce a věkově specifická nemocnost na 100 000 obyvatel, ČR, 2001-2002 
Data surveillance

  2001 2002
  počet celkem nemocnost 
na 100 000 obyv.
počet celkem nemocnost 
na 100 000 obyvatel
0-11 m 14 15,6 3 3,3
1-4 r 63 17,4 43 11,8
5-9 r 9 1,5 10 1,7
10-14 r 1 0,1 2 0,3
15+ r 7 0,1 8 0,1
Celkem 94 0,9 66 0,6
 

Literatura 

  1. Metodická opatření - Zajištění surveillance programu invazivních onemocnění způsobených H. influenzae b.; Věstník MZ ČR, částka 3, Duben 1999, 1-4. 
  2. Vyhláška MZ ČR ze dne 6.12.2000 o očkování proti infekčním nemocím, Sbírka zákonů č.439/2000, částka 121, 5788-5792. 
  3. Metodický návod k zajištění surveillance programu invazivních onemocnění způsobených H.influenzae b.; Věstník MZ ČR, volume 13, Prosinec 2002, 15-19. 
  4. Křížová, P., Lebedová, V., Beneš, Č.: Surveillance závažných onemocnění způsobených Haemophilus influenzae b v České republice v roce 1999. Část I. Výsledky analýzy surveillance dat. Zprávy Centra Epidemiol. Mikrobiol., 9(5), 2000, 202-206. 
  5. Křížová, P., Lebedová, V., Beneš, Č.: Výsledky surveillance závažných onemocnění způsobených Haemophilus influenzae b v České republice v roce 2000. Zprávy Centra Epidemiol. Mikrobiol., 10(4), 2001, 144-147. 
  6. Křížová, P., Lebedová, V.: Výsledky surveillance závažných onemocnění způsobených Haemophilus influenzae b v České republice v roce 2001. Zprávy Centra Epidemiol. Mikrobiol., 11(4), 2002, 172-176. 
  7. Křížová, P., Lebedová, V.: Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b v České republice v roce 2002.. Zprávy Centra Epidemiol. Mikrobiol., 12(4), 2003, 174-177.