Očkování proti tuberkulose
u dětí v České republice
V ČR se již
několik let táhne diskuze o očkování proti tuberkulóze vakcínou
BCG, názory pediatrů a odborníků v oblasti pulmologie
(specializace zabývající se plicními onemocněními) se v poslední
době ale významně rozcházejí. Zatím současná legislativa
předepisovala povinné plošné očkování všech novorozenců již na
porodnici a přeočkování v 11 letech života. Toto očkování
(vakcinace) u novorozenců bylo u nás zahájeno již v roce 1953,
provádí se tedy již 55 let. V současnosti je pravidelné očkování
proti TBC vymezeno vyhláškou z roku 2006.
Současný stav je
charakterizován použitím dánské BCG vakcíny, očkování je ale
provázeno vysokým počtem komplikací. V místě podání očkovací látky
(raménko dítěte) se často objevuje nadměrná místní reakce, v
podkoží se hromadí hnis, který je třeba injekční jehlou odsávat.
Poměrně častá je i reakce mízních uzlin v podpažní jamce, které
občas rovněž zhnisají. Počet takových hlášených komplikací se
počítá ročně na stovky případů, Státní ústav pro kontrolu léčiv se
ale dle vlastní zkušenosti domnívá, že nehlášených komplikací je i
řádově více, řada praktických lékařů pro děti a dorost upozorňuje
ze své praxe, že jde často až o 10% všech očkovaných. Také primáři
našich dětských lůžkových oddělení sdělují, že hospitalizace z
důvodů komplikací po BCG vakcinaci nejsou nijak vzácné. Závažný je
i fakt, že nezhojená jizva po očkování brání zahájení dalšího
povinného pravidelného očkování proti 6 infekčním nemocem (dnes u
nás tzv. Hexavakcinou), dodržení očkovacího kalendáře s
doporučenými termíny není pak možné. Bohužel se vyskytly i
případy, že např. odklad pravidelného očkování proti pertussi
(černému kašli) při nezhojené jizvě po BCG vedl k tomu, že v
nízkých věkových skupinách onemocnělo pertussí několik dětí. V
útlém věku pertusse představuje závažné onemocnění a byly
zveřejněny i případy končící úmrtím, právě v souvislosti s
odkladem očkování pro nezhojenou jizvu po BCG očkování. Bohužel
prakticky každý rok se u nás pediatři setkávají, i když ojediněle,
se závažnou komplikací BCG očkování, kdy očkovací kmen způsobí na
příklad zánět kosti (osteomyelitis). Nejhorší život ohrožující
komplikací je rozsev očkovacího kmene do různých orgánů (BCG
sepse), to je hlavně v případech významné vrozené poruchy imunity
(obranyschopnosti), o které se ještě v době očkování na porodnici
nevědělo. Takové případy se vyskytují všude v zemích, kde se
očkují novorozenci a řada z nich končí úmrtím dítěte. Po výrazných
místních reakcích zůstává i po zhojení na kůži paže nevzhledná
jizva, která představuje zvláště u děvčat nepříjemný kosmetický
defekt. A to nemluvě o problémech matek, které při komplikacích
musí opakovaně navštěvovat praktické pediatry nebo končí v
závažnějších případech s dítětem v nemocnici.
Dlouhá léta se ve
světě ví, že současně používané vakcíny proti TBC zajišťují jen
omezenou ochranu proti nákaze tuberkulózou, mohou snížit výskyt
těžkých komplikovaných případů pouze o 60- 80%, ochrana tedy není
ani v tomto případě zdaleka dokonalá. Očkování není schopno
zabránit méně agresivní TBC infekci, jejíž začátek probíhá
většinou latentně (skrytě). S podobnými shora uvedenými
komplikacemi se samozřejmě setkávali i naši kolegové ve vyspělých
evropských zemích, výskyt uvedených komplikací a nízká účinnost
očkovací látky a nízký počet případů TBC u dětí tam vedly v
posledních létech k tomu, že celoplošné očkování u novorozenců
bylo zcela zrušeno. Upustilo se i od očkování dospívajících a
přesto se v těchto zemích neobjevily u dětí žádné případy epidemie
TBC ani dramatický vzestup výskytu onemocnění. Někde se doporučuje
očkovat děti, u kterých je zvýšené riziko onemocnění TBC, ať již
na podkladě kontaktu v blízkém okolí nebo patří do rizikové
sociální skupiny (např. imigranti ze zemí se zvýšeným výskytem TBC).
Naši pediatři
jsou v kontaktu s kolegy okolních států a požádali je o stanovisko
k danému problému. Jejich vyjádření (Rakousko, Německo kde se
očkování již delší dobu neprovádí) máme k dispozici a odpovídá i
našemu názoru, tedy od celoplošného očkování ustoupit. Naše
stanovisko podporuje i odborná Česká vakcinologická společnost (vakcinologie
se zabývá obecně očkováním), pochybnosti o efektu očkování
vyjadřuje i Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou, náš názor
podporuje i náměstek ministra zdravotnictví hlavní hygienik ČR. A
tak jediným zastáncem celoplošného očkování proti TBC u
novorozenců resp. kojenců zůstává v ČR pulmologická společnost,
která odmítá shora uvedené argumenty a trvá i nadále na očkování.
Zvláště v případě revakcinace v 11 letech jsme v poslední době
mezi vyspělými zeměmi zůstávali již zcela osamoceni. Doporučení
pulmologů posunout očkování z novorozeneckého věku do doby okolo 6
měsíce dle pediatrů sice možná sníží počet vedlejších reakcí, ale
lze pochybovat, že se tyto vyskytovat nebudou. Navíc technické
zabezpečení tohoto odloženého očkování by bylo dle praktických
lékařů pro děti a dorost nesmírně složité, rodiče s dětmi by
museli cestovat opakovaně do tzv. kalmetizačních stanic, předtím
by museli navštívit svého pediatra, který by musel posoudit, zda
dítě může být očkováno při aktuálním zdravotním stavu. Argumentem
zastánců očkování proti TBC je studie provedená ve středočeském a
východočeském kraji ve 2. polovině 80. let, kdy bylo v těchto
regionech celoplošné očkování proti TBC zastaveno. Očkovány byly
pouze děti se zvýšeným rizikem TBC v rodině nebo okolí,
neočkovaných bylo nakonec skoro 200 000. Z tohoto počtu onemocnělo
do roku 1993 celkem 48 dětí, plicní postižení ale mělo minimální
rozsah, u 6 z nich se vyskytlo jen onemocnění krčních uzlin, 1
dítě v roce 1993 zemřelo na rozsev TBC infekce. Paradoxně vlastní
publikace autorů shrnuje tehdy, že riziko infekce bylo velmi
nízké- (0.04%) a onemocnění se jen velmi vzácně objevilo do 11.
roku života. Dalším argumentem je dle pulmologů zvýšený počet
imigrantů v ČR, kteří skutečně přicházejí z oblastí, kde se TBC
vyskytuje častěji. Naši kolegové v zahraničí k tomuto faktu s
úsměvem podotýkají, že u nich je počet takových rizikových skupin
podstatně vyšší, přesto např. v Rakousku bylo zatím očkování
zrušeno dokonce i u rizikových skupin. Navíc se v zahraničí ví, že
u nás se o děti starají pouze pediatři a v primární péči je možno
věnovat prevenci daleko větší pozornost než v zemích, kde se o
dětí starají mimo pediatrů často i rodinní lékaři.
Na podkladě
uvedených faktů je samozřejmě nutné položit si otázku, co vede
naše pulmology k tvrdošíjné obhajobě očkování- jsou to skutečně
pouze obavy ze zvýšeného výskytu TBC? S tím je sice možno počítat,
ale dle zahraničních zkušeností jde o nízký nárůst a ještě těch
lehčích dobře zvládnutelných forem. Na druhé straně stojí
prokazatelně vysoký počet vedlejších a často i závažných
komplikací až po ty ohrožující život. Není jedním z hlavních
důvodů zachování současného stavu mimo jiné i fakt, že pulmologové
sami disponují finančními částkami určenými na krytí nákladů na
očkování proti TBC řádově v rozsahu desítek milionů Kč a o tomto
balíku peněz sami rozhodují? Nejde také např. o zachování
kalmetizačních stanic s jejich personálem, jejichž náplň činnosti
by po zrušení očkování byla problematická? Stát by zrušením
celoplošného očkování proti TBC nepochybně ušetřil značné částky,
určitý díl dosavadních nákladů by ovšem mohl být využit na
následné sledování rizikových skupin, které by se muselo podstatně
změnit. Pediatři se ani nebrání očkování rizikových skupin, kde
spolupráce s pulmology je nezbytná. Možno uvažovat i o očkování na
přání rodičů, jak je např. připravována vakcinace proti
pneumokokům.
Je samozřejmě
třeba počítat s tím, že po zrušení očkování se zvýší riziko
výskytu případů TBC i u dětí, pediatři budou muset na toto
onemocnění více myslet a v případě prokázané infekce včas
zasáhnout. Na jednu misku vah je tedy třeba vložit tisíce
komplikací po BCG očkování, včetně těch velmi závažných, a na
druhou misku pak jistě o několik řádů nižší riziko plynoucí ze
zrušeného očkování. Není pochyb o tom, že odborné společnosti v
sousedních zemích, kde byla BCG vakcinace ukončena, uvážily
všechna tato fakta. A hlavně v žádné zemi, kde bylo očkování
zrušeno, nejsou zatím shledávány žádné důvody, proč by měla být
očkování proti TBC znovu zavedeno. Pokud by se takové důvody v
budoucnu objevily, je samozřejmě možno otázku vakcinace revokovat.
Doufejme, že pak již se zcela jiným, účinnějším typem vakcíny,
která by jevila daleko vyšší ochranný vliv a nižší frekvenci
vedlejších účinků. Na jejím vývoji, jak známo, se zatím intenzivně
pracuje. Naši pediatři vítají, že nová vyhláška Ministerstva
zdravotnictví o očkování již počítá se zrušením celoplošného
přeočkování proti TBC (revakcinace) v 11 letech, to považujeme za
první krok v řešení této problematiky.
Doc. MUDr. Jozef
Hoza, CSc. předseda |
MUDr. Hana
Cabrnochová |
Prof. MUDr. Jan
Janda, CSc. , vědec. sekretář |
MUDr. Pavel
Neugebauer |
Česká pediatrická
společnost |
Odborná
společnost praktických dětských lékařů |
|
Sdružení
praktických lékařů pro děti a dorost |
|
Leden 2009 |
Literatura:
- Trnka L, Dankova D, Svandova E.
Six years experience with the discontinuation of BCG-vaccination:
1. Risk of tuberculosis infection and disease. Tuber Lung Dis
1993; 74: 167–72.
- Romanus V, Svensson Å,
Hallander HO. The impact of changing BCG coverage on
tuberculosis incidence in Swedish-born children between 1969 and
1989. Tuber Lung Dis 1992; 73: 150–61
- Sanchez-Albisua I, Baquero-Artigao
F, Del Castillo F, Borque C, Garcia-Miguel MJ, Vidal ML. Twenty
years of pulmonary tuberculosis in children: what has changed?
Pediatr Infect Dis J 2002; 21: 49–53.
- Bundesamt für Gesundheit.
Tuberkulose in der Schweiz: 1999–2000. Bull BAG 2002 (Nr. 9):
168–74.
- Bundesamt für Gesundheit.
Vorgehen bei Verdacht auf Tuberkulose bei Asylsuchenden. Bull
BAG 2000 (Nr. 46): 907–8
-
http://www.who.int/gtb/publications/globrep02/index.html.
- World Health Organization. BCG
in immunization programmes.Wkly Epidem Rec 2001; 76: 33–9.
- Siegrist C, Desgrandchamps D,
Heininger U, Vaudaux How to improve communication on vaccine
issues at the national level? INFOVAC-PED: an example from
Switzerland. Vaccine 2001; 20 (Suppl. 1): S98–S100.
- Očkovací politika ve Švýcarsku:
http://www.neonatologie.ch/assets/pdf/BCG_2003_-d.pdf
-
Danková D,
Trnka L,
Svandová E. Six years' experience with the discontinuation
of BCG vaccination. Transmission of tubercle bacilli in an
unvaccinated population. Institute of Chest Diseases, Prague,
Czech Republic. Tuber Lung Dis. 1994 Aug;75(4):266-70.
|