11. národní očkovací den, 2005
10. národní očkovací den, 2004
9. národní očkovací den, 2003
8. národní očkovací den, 2002
pozvánka
program
7. národní očkovací den, 2001
6. národní očkovací den, 2000

zpět na úvodní stranu 8. národního očkovacího dne

Situace dětské tuberkulózy a problematika BCG vakcinace v ČR
Prof. MUDr. K. Křepela, CSc., klinika pediatrie IPVZ, FTN Praha
MUDr. E. Vítková, CSc., SÚKL, Praha

   V roce 2001 se vyskytlo v ČR 19 případů tuberkulózy a mykobakterióz u dětí do 15 let. 10 případů bylo plicních, 9 případů mimoplicních. 3 děti nebyly očkovány proti tbc, ale u 7 dětí z ciziny se vakcinaci nepodařilo ověřit. Podle pohlaví byla mírná převaha chlapců (10:9), podle věku byla převaha školních dětí (11:8). Zvýšenou měrou se vyskytly případy onemocnění u cizinců (7 dětí: 2x Vietnam, po 1 případu Afghánistán, Angola, Mongolsko, Rumunsko, Sýrie). Romské dítě onemocnělo jen v jediném případě. Zdroj onemocnění se podařilo zjistit u 4 plicních případů (2x rodiče, 2x děd). Podle regionů byl nárůst výskytu ve VýČ regionu (7 případů proti 2 v r. 2000) a SeM regionu (7 případů proti 4 v r. 2000). Naopak výrazný pokles byl v SeČ regionu (2 případy proti 10 v r. 2000). V regionech ZáČ a JiČ nebyl hlášen žádný případ onemocnění.

   Z 10 plicních nálezů se jednalo 8x o primární tbc (z nich 1 byl kultivačně pozitivní) a 2x o postprimární tbc (šestiměsíční kojenec s diseminovaným plicním procesem vyvolaným Myco kansasii ověřeným kultivačně a pomocí PCR a dále 13-letá mongolská dívka s tbc pleuritidou, kde z punktátu byl kultivačně prokázán multirezistentní kmen Myco tbc, takže bylo nutné chirurgické řešení dekortikací plíce pro rozsáhlou pachypleuritidu).

   U všech 9 mimoplicních nálezů se jednalo o lymfadenitidu (7x krční, 1x axilární a 1x ingvinální). Všechny případy byly ověřeny histologicky, kultivace byla pozitivní u třech případů (2x Myco avium, 1x Myco haemoph.).

   Kromě 19 dětských případů se vyskytly 4 případy plicní tbc u mladistvých ve věku 16 až 18 let, z nichž 3 byly postprimární (infiltrativní tbc, 1 případ s rozpadem mikr. i kult. pozitivní, 1 případ kult. pozitivní u ukrajinské dívky z utečeneckého tábora).

   Závěr: Srovnáním roku 2001 s rokem 2000 je možno konstatovat:

• incidence dětské tbc do 15 let poklesla o 21 % (l9 případů proti 23)
• výrazně se zvýšil podíl cizinců (7 proti 2). Naproti tomu se snížil výskyt u romských dětí (1 případ proti 5)
• mmoplicní formy onemocnění stouply z 26 % na 47 % z celkové incidence. Podílely se na tom převážně mykobakteriózy. Myco avium bylo příčinou 5 případů (ověřeno kožním testem a 2x také kultivačně), Myco haemoph. bylo izolováno u dalšího případu
• vyskytnul se prvý případ multirezistetní plicní tbc u dítěte pozorovaný v ČR.

   BCG vakcinace: K primovakcinaci novorozenců se již druhým rokem užívá dánské vakcíny SSI Copenhagen. Technické problémy s aplikací očkovací dávky 0,05 ml i.d. se podílejí na zvýšeném počtu lokálních komplikací po kalmetizaci ve srovnání s obdobím, kdy se užívala dávka 0,1 ml u vakcíny Behring (obě vakcíny jsou ze stejného dánského kmene 1331). Znatelný vzestup lokálních komplikací nastal od poloviny roku 2001, kdy se začalo užívat tetravakcíny DiTePeHIB a očkování proti hepatitidě B. U řady dětí se 2 – 3 týdny po aplikaci této vakcíny vytvoří absces nebo kolikvace regionálních uzlin v místě již zhojeného očkování proti tbc! V souvislosti s tím není možno provádět další očkování podle časového plánu. Vzhledem k tomu, že se komplikace stále nedostatečně hlásí, je jejich výskyt patrně vyšší než je evidováno. Vyskytly se také 4 případy generalizované BCG-itidy u dětí s imunodeficitním stavem, z nichž dvě již zemřely. Děti byly očkovány 4. den po porodu, kdy jejich imunitní deficit nebyl ještě diagnostikován.

   Výše uvedeným komplikacím by se dalo předejít změnou časového harmonogramu našeho očkovacího kalendáře tak, aby BCG vakcinace se posunula až mezi 7. až 12. měsíc prvého roku života obdobně, jak je tomu u dětí očkovaných po porodu proti hepatitidě B.