11. národní očkovací den, 2005
10. národní očkovací den, 2004
9. národní očkovací den, 2003
8. národní očkovací den, 2002
pozvánka
program
7. národní očkovací den, 2001
6. národní očkovací den, 2000

zpět na úvodní stranu 8. národního očkovacího dne

Kdy indikovat imunologické vyšetření před a po očkování?
Eva Daňková
Imunologické centrum Mlynářská, Praha 1

   Indikace imunologického vyšetření před očkováním vyplývá ze všeobecných zásad indikace imunologických testů. Jedná se především o to, abychom vyloučili těžký imunodeficitní stav před aplikací živé očkovací látky. U ostatních onemocnění jako jsou alergie, autoimunitní choroby a další imunopatologické stavy jsou imunologické testy pouze vyšetřením pomocným.

   Sekundární imunodeficit provází závažná nádorová onemocnění, HIV nebo imunosupresivní terapii a o aktivní imunizaci takto postižených dětí rozhoduje odborný lékař.

   V ambulanci praktického lékaře před podáním živé očkovací látky však nesmíme přehlédnout přítomnost těžkého primárního imunodeficitu. Naštěstí těžké primární imunodeficitní stavy jsou velice vzácné. Nejčastěji se vyskytují defekty humorální imunity, jedná se o agama a hypogamaglobulinemie, které tvoří asi 70 % primárních defektů. Infekce se objevují většinou až po vymizení mateřských protilátek, t.j. asi kolem půl roku věku. Tyto děti bývají hypotrofické, neprospívají, trpí průjmy a častými purulentními sinusitidami, otitidami a bronchitidami. Vyskytne–li se u dítěte těžká infekce bakteriální etiologie jako je osteomyelitida, septická artritida, meningitida, bakteriální pneumonie s typickým RTG nálezem nebo sepse je nutné před podáním živé očkovací látky provést imunologické testy. Vznik paralytické formy poliomyelitidy po živé poliovakcíně je u hypogamaglobulinemiků 10 000 x častější než u dětí s normální imunitou.
Chronický průjem, malabsorbce a neprospívání většinou dominuje u dětí s těžkými kombinovanými defekty (SCID) a defekty buněčné imunity. Je jich daleko méně asi kolem 20%. Děti často trpí kožními infekcemi - mukokutánní kandidósou, herpetickými exantémy, často se u nich vyskytují alergická nebo autoimunitní onemocnění a hematologické malignity. Daleko vzácnější jsou defekty fagocytózy jejichž hlavním představitelem je chronická granulomatósní nemoc.
U fagocytárních defektů se objevují těžké chronické purulentní infekce, časté pyodermie, kožní i orgánové abscesy, které bývají provázeny lymfadenitidami a hepatosplenomegalií.
Nejvzácnější jsou primární defekty komplementu, postižení mají buď časté infekce opouzdřenými bakteriemi ( Neisseria meningitidis, Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae nebo mají sklon k autoimunitním onemocněním.
Dle názoru našeho soudního znalce z oboru imunologie u izolovaného defektu IgA, který nelze považovat za těžký primární imunodeficit je třeba volit neživou vakcínu proti poliomyelitidě místo živé, nevadí však aplikace živé vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.
Na přítomnost těžkého defektu nás mohou upozornit i některé laboratorní nálezy. Například opakovaně nízká sedimentace erytrocytů i při závažné infekci, nevyjasněná leukocytósa, leukopenie pod 3,5 x 10⁹ / l, lymfopenie pod 1.5 x 10⁹ / l, trombocytopenie nebo anemie.

   Při podezření na imunodeficit musíme minimálně indikovat vyšetření : FW, KO+diff, imunoglobulíny IgG, IgA, IgM, IgE a CH 50 nebo CH 100 (funkční vyšetření komplementu). Jsou-li přítomny purulentní infekce je třeba indikovat i test na oxydativní vzplanutí granulocytů například NBT test. O defektu nás blíže informuje vyšetření C3 a C4 složky komplementu a kvantitativní vyšetření T lymfocytů a jejich susbpopulací - např. vyšetření znaků CD3. CD4 a CD8.

   Samotná přítomnost alergického onemocnění není indikací k imunologickým testům před aktivní imunizací. Očkovací látka je však kontraindikována po předchozí těžké celkové anafylaktická reakci na očkovací látku či na její složku Za těžkou celkovou anafylaktickou reakci se považuje generalizovaná urtika, otok úst a hrdla, bronchospasmus, hypotenze a šok. Je si třeba uvědomit, že kožní testy s alergeny i vyšetření specifických IgE protilátek jsou vyšetření pomocná a mohou být falešně pozitivní i falešně negativní. Jejich pozitivita není kontraindikací očkování. Po očkování proti tetanu byl prokázán vzestup specifických protilátek IgE proti tetanickému anatoxinu i u neatopiků.
U autoimunitních a imunopatologických onemocnění o aktivní imunizaci rozhoduje odborný lékař Antigeny ve vakcíně mohou aktivovat imunitní systém obdobně jako mikroorganismy a vyvolat relaps onemocnění. Navíc očkujeme–li při zvýšené hladině specifických protilátek (IgG), můžeme vyvolat imunokomplexové komplikace.
Někdy indikujeme imunologické vyšetření i u dítěte, u kterého se po předchozím očkování vyskytla nežádoucí reakce, abychom vyloučili imunopatologické onemocnění a mohli tak v případě nutnosti navrhnout individuální postup aktivní imunizace.

   Prakticky jedinou indikací imunologických testů po očkování je ověření titru specifických protilátek u imunodeficitů. Toto vyšetření provádíme nejdříve za 4-6 týdnů po očkování.