zpět na úvodní stranu 6. národního očkovacího dne

Klíšťová encefalitida
V. Chmelík, M. Bouzková*, A. Chrdle*, L.Houserová*, J. Zdvořák*, I. Šírková*, I. Slámová*, P. Filipová*, Z. Jerhotová*, R. Trnovcová*, V. Cihlová*, Y. Jabali**, J. Bečvářová***
*Infekční oddělení, **Dětská klinika, ***Virologické oddělení, Nemocnice České Budějovice

Autoři referují o výskytu klíšťové encefalitidy (KE) v České republice, zvláště v jedné nejvýznamnějších ohniskových oblastí v Evropě, v jihočeském regionu. Uvádějí diferenciálně diagnostické problémy v první fázi nemoci a vlastní výsledky pětileté retrospektivní studie, v níž byla zpracována data 493 pacientů infekčního oddělení nemocnice v Českých Budějovicích.

Klinický obraz I. fáze klíšťové encefalitidy: celkem 27 nemocných ve věku 5-75 let bylo hospitalizováno v obou fázích KE. Stesky pacientů byly necharakteristické: teplota v 93 %, bolesti hlavy v 74 %, zvracení v 26 %, závrať v 19 %, nálezy při fyzikálním vyšetření byly většinou lehké a nejasné: (lehké meningeální dráždění v 48 %, zarudlý nosohltan v 30 %). Překvapivě často jsme nalezli u těchto pacientů leukopénii (74 %), trombocytopénii (66 %), a bicytopénii (25 %). Tyto nálezy mohou být zdrojem diferenciálně diagnostických obtíží: I.fáze klíšťové encefalitidy může být zaměněna za závažné hematologické onemocnění. Prezentována byla kasuistika 12 letého chlapce, u něhož klinický nález, vývoj krevního obrazu, jaterních testů a nález ve sternální punkci vedl k podezření na hemofagocytující histiocytózu spojenou s virovým infektem a byla dokonce zahájena invazivní chemoterapie. Další vývoj encefalitidy, jež navázala, byl fatální. 

Klinický obraz klíšťové encefalitidy: v retrospektivní studii jsou zpracovány údaje pacientů hospitalizovaných na infekčním oddělení v Českých Budějovicích během 5 let (1993-1997). V tomto období bylo celkem přijato 630 pacientů s podezřením na KE. Do studie byli zařazeni pacienti s klinickým obrazem meningitidy, encefalitidy či encefalomyelitidy, kde se podařilo KE prokázat sérologickým vyšetřením při pozitivním likvorovém nálezu. Celkem bylo zařazeno 493 pacientů, 278 mužů, 215 žen, ve věku 39.2 ± 18.4 (3- 87) let. Sociální složení pacientů ukazuje, že nemoc není získávána profesionálně, ale při rekreačních aktivitách v přírodě. Vrcholným obdobím nemoci jsou prázdninové měsíce, což je dáno aktivitou lidí v ohnisku, přestože aktivita klíšťat v horkých letních měsících klesá. Pacienti přicházejí do nemocnice s následujícími problémy: přisátí klíštěte uvádí 71.1 %, dvoufázový průběh lze vysledovat u 79 %. Nejčastějšími příznaky jsou: horečky, bolest hlavy u 97.8 % a zvracení u 55.5 %. Průběh onemocnění je velmi individuální. 

Syndrom těžší encefalitidy jsme zaznamenali zhruba u třetiny nemocných, stejně tak meningitický syndrom. Zbytek tvoří pacienti s převahou meningitických příznaků a lehčími známkami poruchy funkce mozku a mozečku. Přechodné poruchy hybnosti byly zaznamenány u 11.7 % nemocných, z toho významné parézy v 6.1 %, kvantitativní změny vědomí u 21 % a kvalitativní u 19 % nemocných . Leukocytóza a elevace jaterních testů byly časté (22.9 %). Proteino-cytologická asociace v moku byla charakterizována převahou mononukleárů v diferenciálním rozpočtu, ale při prvním odběru liquoru byla u 26.6% nemocných přítomna převaha polynukleárů. Tento likvorový nález může vést k záměně s hnisavým zánětem mozkových blan. Tři pacienti (0.6%) zemřeli. Po prodělaném onemocnění byli pacienti sledováni 12 měsíců, 18% z nich nedodrželo dobu sledování. Hlavními obtížemi, na něž si pacienti stěžovali v rekonvalescenci, byla bolest hlavy, závratě (velmi časté ve věkové skupině nad 65 roků věku), třes, problémy s koncentrací, problémy se spánkem. U 24.3 % pacientů jsme konstatovali postencefalitický syndrom. Trvalé následky jsme zaznamenali u 5.2 % pacientů (v 1.2 % byly důvodem invalidity). Statistické vyhodnocení ukázalo, že riziko závažnějšího průběhu je závislé na věku, nálezu vyššího počtu leukocytů a zvýšení bílkoviny v liquoru. U dospělých má onemocnění závažnější průběh než u dětí, rekonvalescence byla delší a byla provázena větším dyskomfortem u žen. Incidence KE je v ČR významně vyšší než v sousedním Rakousku, kde se podařilo cílenými osvětovými kampaněmi zvýšit proočkovanost a tak počet klinicky závažných případů dramaticky poklesl. Nezbývá než propagovat vakcinaci proti KE nadále i u nás, zvláště v endemických oblastech.