11. národní očkovací den, 2005
 

10. národní očkovací den, 2004

  9. národní očkovací den, 2003

  8. národní očkovací den, 2002

 7. národní očkovací den, 2001

6. národní očkovací den, 2000

 

 

zpět na úvodní stranu 6. národního očkovacího dne

Situace tuberkulózy a mykobakterióz u dětí a BCG vakcinace v ČR v roce 1999
K. Křepela, E. Vítková.
Klinika pediatrie IPVZ, FTN, Praha Krč, SÚKL, Praha

V roce 1999 se vyskytlo 16 klinických případů tuberkulózy v dětském věku. 14 případů bylo plicních, 2 případy mimoplicní (12,5%). 3 děti nebyly očkovány proti tuberkulóze (18,75%). 1 případ byl kultivačně pozitivní, 3 případy mikroskopicky pozitivní. 3 případy byly ověřeny pomocí PCR. Zdroj onemocnění se podařilo zjistit u 12 plicních případů. Podle pohlaví byla převaha dívek (11 případů) proti chlapcům (5 případů). Romské děti se podílely 31% na celkovém výskytu (5 případů), na plicních případech se podílely dokonce 36%. Podle věku byla převaha školních dětí (10 případů) proti předškolním (6 případů). Ze 14 plicních případů se jednalo o 8 primárních nálezů a 4 postprimární nálezy (1x miliární tbc, 2x infiltrativní tbc a 1x exsudativní pleuritida). U dvou sourozenců ve věku 10 a 13 let, kteří byli vyšetřeni jako kontakt k matce, která měla pozitivní plicní nález, byla infekce prokázána pomocí PCR ze sputa, i když jejich rtg nález byl negativní. U obou mimoplicních nálezů se jednalo o krční tbc lymfadenitidu ověřenou histologicky. U jednoho z těchto případů bylo jako vyvolavatel ověřeno M. avium pomocí PCR.
Závěr: Srovnáním roku 1999 s rokem 1998 možno konstatovat:

  • Incidence poklesla o více jak 50% (16 případů proti 34).
  • Výrazně poklesl podíl mimoplicních forem (12,5% proti 32%), což je ovlivněno nesporně poklesem výskytu aviárních lymfadenitid v souvislosti s obnovením BCG vakcinace na území celé republiky od r. 1994.
  • Z výše uvedených důvodů také poklesl podíl onemocnění u neBCG dětí (18,75% proti 26%).
  • Zůstává vysoký podíl plicních nálezů u romských dětí (36% proti 39%).

BCG vakcinace: v roce 2000 se i nadále očkují novorozenci na území celé republiky. U dětí s negativní jizvou po očkování se provádí ve věku dvou let tuberkulínová reakce MxII a děti s negativní reakcí se revakcinují. Další revakcinace se provádí ve věku 11 let (5. třída) opět na základě negativní tuberkulínové reakce. Vzhledem k tomu, že dosud užívaná německá BCG vakcína Behring se přestane koncem června vyrábět, jedná se místo ní o dovozu dánské nebo francouzské BCG vakcíny. Dánská BCG vakcína SSI má za základ Danish strain 1331, z něhož byla také odvozena vakcína Behring. Jedná se o silný kmen, který se užívá v Dánsku od roku 1931 a která splňuje požadavky WHO pro sušené BCG vakcíny. Neobsahuje ani dextran ani lidský albumin, které mohou být příčinou těžkých až fatálních komplikací. Po této vakcíně se kostní komplikace vyskytují velmi vzácně. Její nevýhodou je dávkování pro novorozence a kojence 0.05 ml.i.d. Francouzská BCG vakcína Pasteur Mérieux Connaught je odvozena od kmene Copenhagen 1077. Tento kmen je považován za slabý a proto se k vakcinaci užívá většího počtu zárodků. Tato vakcína obsahuje dextran a lidský albumin. které mohou být příčinou alergických reakcí. Také u této vakcíny je dávka pro novorozence a kojence 0,05 ml. i. d. Komplikace po BCG vakcinaci podléhají hlášení a průběžně se vyhodnocují v SÚKL. Pro značně regionální rozdíly v počtu hlášených komplikací se dá předpokládat, že jejich evidence není úplná. Po vakcíně Behring byly za dobu jejího užívání (6 let) hlášeny 3 kostní komplikace, všechny s lehkým průběhem. Z lokálních komplikací převažují regionální kolikvující lymfadenitidy nad abscesy v místě očkování, které se mohou objevit i více měsíců po vakcinaci (v axile, nad klíční kostí, na krku, vždy vlevo v souhlase s očkováním na levé rameno).