|
zpět
na úvodní stranu 6. národního očkovacího dne |
 |
Epidemiologická situace v ČR s přihlédnutím k povinnému očkování
Bohumír Kříž, Čestmír Beneš
CEM - Státní zdravotní ústav Praha
V České republice pokračují úspěšně surveillance programy
polio, pertusse, difterie, tetanu, spalniček a antirabický program, nemocnost je
nulová nebo velmi nízká (pod hladinou zdravotnické závažnosti stanovenou
HFA WHO) a jsou předpoklady k úspěšnému pokračování těchto programů
(95-98% proočkovanost). V roce 1999 byl úspěšně zahájen surveillance
program hemofilových onemocnění.
- U pertusse zjišťujeme stálý mírný vzestup nemocnosti s pravidelným tříletým
cyklem. Nemocnost přesahuje hodnotu 1 na 100 000 obyvatel. Postiženy jsou
rovnoměrně děti předškolní i děti školního věku, jejichž nemocnost
kolísá kolem 5 na 100 000 dětí. V Epidatu (1993 - 1999) jsme zaznamenali
jedinou epidemii (5 případů ve škole), u 20% nemocných rodinné výskyty (2
- 3 onemocnění), dále pouze sporadické výskyty. Lze předpokládat, že
skutečný počet onemocnění je vyšší. 90 - 100% nemocných jsou očkovaní
úměrně k věku a v jejich anamnéze nejsou zjištěny častěji některé šarže
očkovacích látek. Nadále je třeba sledovat účinnost pertussové
komponenty potenciálních tetra a pentavakcín a věnovat větší pozornost
diagnostice této infekce.
- U zarděnek jsme zaznamenali v roce 1998 epidemii ve skupině 13 - 21letých mužů,
kteří představovali poslední větší vnímavou skupinu v naší populaci. K
jejich vyššímu promoření došlo na Moravě, na většině území Čech ještě
tato skupina (nyní 16 let a více) pravděpodobně existuje.
- U parotitidy došlo k výrazné redukci nemocnosti až na 1 na 100 000 v roce
1999. Poslední větší epidemie byla v roce 1996. Poklesl ale také podíl
laboratorně ověřených onemocnění - z 90% na začátku devadesátých let,
pod 50% v roce 1999.
- Strategie cílené vakcinace proti virové hepatitidě B se v České republice
ukázala jako úspěšná ve všech aspektech mimo skupinu dospívající mládeže
a mladých dospělých osob, u nichž se nemocnost zvyšuje, zatímco u dětí a
starších osob se nadále snižuje. Skupina adolescentů představuje (nyní)
potenciální populační skupinu pro pravidelnou vakcinace ve 12 letech. Pokud
se týká nemocnosti dětí, počet případů se snížil v prvých pěti
letech života z 50 v roce 1982 na 5 v roce 1999, tedy desetinásobně.
V průběhu prvého roku surveillance invazivních onemocnění vyvolaných HiB
v České republice byly zjištěny 103 případy, z nichž 52,4% byla
meningitida, 36,9% epiglotitida, 5,8% sepse a 4,9% pneumonie. Lze konstatovat,
že díky surveillance byl zjištěn dvojnásobný počet HiB závažných
onemocnění oproti předchozímu období, jejichž zvýšený počet byl nejvýraznější
ve věkové skupině 1 - 4letých dětí a poprvé byla hlášena epiglotitida.
|
