11. národní očkovací den, 2005
 

10. národní očkovací den, 2004

  9. národní očkovací den, 2003

  8. národní očkovací den, 2002

 7. národní očkovací den, 2001

6. národní očkovací den, 2000

 

 

zpět na úvodní stranu 6. národního očkovacího dne

Epidemiologická situace v ČR s přihlédnutím k povinnému očkování
Bohumír Kříž, Čestmír Beneš
CEM - Státní zdravotní ústav Praha

V České republice pokračují úspěšně surveillance programy polio, pertusse, difterie, tetanu, spalniček a antirabický program, nemocnost je nulová nebo velmi nízká (pod hladinou zdravotnické závažnosti stanovenou HFA WHO) a jsou předpoklady k úspěšnému pokračování těchto programů (95-98% proočkovanost). V roce 1999 byl úspěšně zahájen surveillance program hemofilových onemocnění.

  • U pertusse zjišťujeme stálý mírný vzestup nemocnosti s pravidelným tříletým cyklem. Nemocnost přesahuje hodnotu 1 na 100 000 obyvatel. Postiženy jsou rovnoměrně děti předškolní i děti školního věku, jejichž nemocnost kolísá kolem 5 na 100 000 dětí. V Epidatu (1993 - 1999) jsme zaznamenali jedinou epidemii (5 případů ve škole), u 20% nemocných rodinné výskyty (2 - 3 onemocnění), dále pouze sporadické výskyty. Lze předpokládat, že skutečný počet onemocnění je vyšší. 90 - 100% nemocných jsou očkovaní úměrně k věku a v jejich anamnéze nejsou zjištěny častěji některé šarže očkovacích látek. Nadále je třeba sledovat účinnost pertussové komponenty potenciálních tetra a pentavakcín a věnovat větší pozornost diagnostice této infekce.
  • U zarděnek jsme zaznamenali v roce 1998 epidemii ve skupině 13 - 21letých mužů, kteří představovali poslední větší vnímavou skupinu v naší populaci. K jejich vyššímu promoření došlo na Moravě, na většině území Čech ještě tato skupina (nyní 16 let a více) pravděpodobně existuje.
  • U parotitidy došlo k výrazné redukci nemocnosti až na 1 na 100 000 v roce 1999. Poslední větší epidemie byla v roce 1996. Poklesl ale také podíl laboratorně ověřených onemocnění - z 90% na začátku devadesátých let, pod 50% v roce 1999.
  • Strategie cílené vakcinace proti virové hepatitidě B se v České republice ukázala jako úspěšná ve všech aspektech mimo skupinu dospívající mládeže a mladých dospělých osob, u nichž se nemocnost zvyšuje, zatímco u dětí a starších osob se nadále snižuje. Skupina adolescentů představuje (nyní) potenciální populační skupinu pro pravidelnou vakcinace ve 12 letech. Pokud se týká nemocnosti dětí, počet případů se snížil v prvých pěti letech života z 50 v roce 1982 na 5 v roce 1999, tedy desetinásobně.
    V průběhu prvého roku surveillance invazivních onemocnění vyvolaných HiB v České republice byly zjištěny 103 případy, z nichž 52,4% byla meningitida, 36,9% epiglotitida, 5,8% sepse a 4,9% pneumonie. Lze konstatovat, že díky surveillance byl zjištěn dvojnásobný počet HiB závažných onemocnění oproti předchozímu období, jejichž zvýšený počet byl nejvýraznější ve věkové skupině 1 - 4letých dětí a poprvé byla hlášena epiglotitida.