|
zpět
na úvodní stranu 10. národního očkovacího dne |
 |
PROBLEMATIKA BCG VAKCINACE V ČESKÉ REPUBLICE
Křepela, E. Vítková
Klinika pediatrie IPVZ a 1. LF UK, FTN, Praha, SÚKL, Praha
K očkování
proti tuberkulóze se užívá živé, oslabené vakcíny připravené z
kmene Mycobacterium bovis, která má určitou zbytkovou virulenci. Při
vakcinaci vzniká mimoplicní primární komplex (ulcerace nebo absces do
10 mm, zvětšení regionárních uzlin bez kolikvace), který je známkou
úspěšné vakcinace a neznamená ještě komplikaci. Výskyt komplikací
po BCG vakcinaci souvisí s těmito faktory:
-
se zbytkovou virulencí užitého
kmene, s koncentrací vakcíny, s věkem očkované osoby, s technikou
aplikace, s jiným očkováním. Za komplikace po BCG vakcinaci se považuje:
-
ulcerace nebo absces v místě očkování 10 a více mm u novorozenců,
20 a více mm u starších dětí
-
zvětšení regionárních uzlin se
sklonem k fluktuaci nebo vzniku píštěle (samotné zvětšení uzlin se
za komplikaci nepovažuje)
-
kožní lupoidní reakce kolem místa očkování
nebo na vzdáleném místě, podkožní a svalové granulomy,keloidní
jizvy
-
orgánové komplikace: osteoartikulární postižení,
generalizované lymfadenitidy, hepatosplenomegalie, oční postižení,
meningitidy, hilové event. mezenteriální adenopatie, postižení
ledvin, generalizace BCG vakcíny.
Při ošetření lokálních komplikací
(absces, kolikvovaná uzlina) vystačíme s punkcí silnější jehlou
aevakuací hnisavého obsahu. Je zbytečné provádět laboratorní vyšetření
(FW, KO, snímek hrudníku, sonografii), podávat antibiotika nebo
indikovat onkologické vyšetření. Léčba Nidrazidem na 2-3 měsíce je
indikované jen při rozsáhlejších nálezech dlouhodobého trvání, při
kožních projevech většího rozsahu a při orgánových komplikacích.
Chirurgická extirpace uzlin jen ve zcela výjímečných případech na základě
indikace specializovaného pracoviště. Běžně není žádoucí z
imunologického hlediska, protože významně snižuje efek t vlastní
vakcinace. Keloidní jizvy odeslat co nejdříve na dermatologické oddělení.
Všechny komplikace třeba hlásit do SÚKL.
Významný vzestup lokálních
komplikací nastal po zavedení tetravakcíny DiTePeHiB spolu s vakcínou
proti hepatitidě B v roce 2001. Až ve 40% případů komplikací předchází
aplikace těchto vakcín, která vlivem interference s imunním systémem
obnoví již zhojenou reakci po BCG vakcinaci (tvorba abscesu
nebokolikvovaných uzlin). Zlepšení nenastalo ani při užití vakcíny
s acelulární pertusovou složkou.
Již před dvěma roky byl podán návrh
na změnu očkovacího kalendáře tak, aby primovakcinace proti tuberkulóze
se posunula mezi 7.-12. měsíc věku dítěte, kdy se kalmetizují děti
HBsAg pozitivních matek, které se po porodu očkují přednostně proti
hepatitidě B. U těchto dětí se postvakcinační komplikace vyskytují
v minimálním počtu. Dále by se zabránilo vzniku generalizace BCG vakcíny
s letálním průběhem u dětí s vrozeným defektem imunity, které jsou
očkovány po porodu, kdy jejich defekt není ještě znám. Z těchto důvodů
posunuli kalmetizaci ve Švédsku do věku 6 měsíců. Ve druhém pololetí
prvého roku života je dostate k prostoru pro BCG vakcinaci, protože
podle nové vyhlášky 30/2004 Sb. je možno podat třetí dávku vakcíny
proti hepatitidě B až do konce třetího roku života. |
