zpět na úvodní stranu informací o Klíšťové encefalitidě

Průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou

MUDr.Václav Chmelík, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice

Tato nemoc probíhá často záludně ve dvou fázích: u asi 2/3 nemocných se nejprve dostaví chřipkové potíže: teplota, únava, pobolívání hlavy, pocit rozlámanosti. Navštíví lékaře a ten klíšťovou encefalitidu nepozná a léčí ji jako nachlazení. V této fázi nemoci je totiž toto onemocnění od běžné letní chřipky nerozpoznatelné. Po několika dnech se nemocnému uleví, cítí se zdráv nebo jen unavený, teplotu nemá, a proto ho překvapí znovuobjevení příznaků druhé fáze nemoci. Tentokrát je již velká bolest hlavy, teplota, často závrať, nemocnému vadí světlo do očí. Při novém vyšetření lékař nalezne „dráždění mozkových plen" a s podezřením na KE doporučí hospitalizaci. Při přijetí je nemocný podrobně tělesně i neurologicky vyšetřen a zánět centrálního nervstva je doložen chorobným nálezem v mozkomíšním moku. To je tekutina, která omývá povrch mozku a nese s sebou jako svědectví i zánětlivé buňky a další chemické známky zánětu. Mozkomíšní mok je získán bederní (lumbální) punkcí, což je vpich do beder s odkapáním několika mililitrů moku. To, že je původcem zánětu právě virus KE, prokazujeme přítomností specifických protilátek v krvi nemocného. Při klíšťové encefalitidě mohou vzniknou poruchy vědomí, mohou se v čase vyvinout obrny a u velmi těžkých průběhů je postižení mozku a míchy tak závažné, že jsou porušena životně důležitá centra a nemocný může na tuto nemoc zemřít i přes intenzívní péči. Postižení krční oblasti míchy (myelitis) je naštěstí vzácnější, vede však většinou k vážné obrně horní končetiny s trvalými následky. 

Případ pacienta přítomného na tiskové konferenci
Lehčí průběh nemoci se týká především mozkových blan (meningitida). Vede k poměrně rychlému ústupu potíží a pacient odchází za 2 - 3 týdny domů a cítí se docela zdráv. Ve chvíli, kdy odchází rekonvalescent domů, zvládá dobře klidový nemocniční režim. Jeho schopnosti však vůbec neumožňují větší fyzickou nebo duševní zátěž. Již obyčejný „klid doma" je mnohem náročnější než „nuda v nemocnici". Zátěž přinese obtíže. Jedna čtvrtina našich nemocných se setká s takzvaným postencefalitickým syndromem. Stanou se obětí dlouhodobých potíží (bolest hlavy, snížená schopnost soustředění, nevýkonnost, nespavost, závratě, nejistota mezi lidmi, podrážděnost). Ovlivnit tyto příznaky dá potom hodně práce a času.